Plýtvání jídlem a hlad – paradoxy naší současnosti

Ve středu 17. října 2018 je Mezinárodní den za odstranění chudoby. V potravinových bankách o tom víme své. Vždyť jen za rok 2017 potravinové banky v Čechách a na Moravě zachránily 2 336 tun potravin před vyhozením a rozdaly je 96 000 lidí, kteří nemají dost jídla. Kdo jsou u nás lidé, kteří si nemohou dovolit slušné jídlo každý den? Podle statistik v ČR žije 970 000 lidí pod hranicí příjmové chudoby. Každý desátý člověk starší 15 let má exekuci. Jak se asi najedí děti v rodinách zatížených insolvencí nebo exekucemi? Průměrný důchod české staré ženy se nachází pár stovek pod stanovenou částkou příjmové chudoby. Nemusíme si nic nalhávat – je mnoho lidí, kterým se u nás nežije dobře.
Naproti tomu 729 000 tun jídla se v Česku vyhodí každý rok. Nejen výrobci, obchodní řetězce, zemědělci, ale především my, běžní konzumenti a naše napapané lednice – to je druhý paradox. To, jak se chováme k jídlu, má své dopady na planetu, na které chceme žít. Třetina světové obdělané zemědělské půdy vyprodukuje potraviny, které nikdy nikdo nesní. Při likvidaci odpadu potravin se ročně spotřebuje množství vody, které odpovídá velikosti tří Ženevských jezer. Likvidace potravinového odpadu produkuje 8% množství globálních emisí skleníkových plynů.
Myslete globálně, jednejte lokálně! Víte o jednotlivcích a rodinách, kteří mají nedostatek? Zajímejte se o činnost nejbližší potravinové banky. Upozorňujte komunální politiky na možnost pomáhat prostřednictvím potravinových bank. Předávejte informace obchodníkům, kteří likvidují potraviny a netěší je to. Lepší darovat, než vyhazovat.
Kateřina Pivoňková, místopředsedkyně Potravinové banky ve Zlínském kraji